Milý deníčku,deníku,debile,ty vole,.... A komentáře.Díky:)

Frankův deníček 9

6. června 2007 v 17:15 |  Frankův deníček
Když jsme vycházeli ze dveří, všiml jsem si, že má Bob zaprasenou hubu od marmelády. To byla další věc, kvůli které se mohl Gee nasrat ;-) ,,Bobííí... máš na puse marmeládku.'' řek jsem sladce a hubu mu otřel rukou a onu nechutně růžovou a lepivou sračku slízl. Z domu se ozvař Gerardův šílený řev (buď žárlil, nebo si do toho toastovače přivřel péro...) Hurá! Jsme na pouti. ,,Tak co Frankie, kam pujdeme?'' zeptal se nejistě Bob. ,,Uhm... to nevím. Pojď třeba na střelnici, vystřelím ti růži.'' nahodil jsem hvězdný úsměv. Bobo jen pípl:,,Tak jo.'' a už jsme si to srali k onu fleku. Zapomněl jsem Bobčovi ale říct, že jsem v životě nestřílel... ale jo! Vlastně střílel- z vodní pistolky na pošťáka (nikdy jsem se netrefil) ,,Hmm... tak jakou růžičku chceš?'' pronesl jsem, když mi ta stará čarodějnice, co tu střelnici měla na starosti podávala vzduchovku. V ten moment jsem si ''z neznámého důvodu'' představil toho kostnatýho šmatláka Mikea... Muhehe... Vyjukaný Bob ukázal na takové vyblitě růžovo-červené (asi z hajzlu vytažené) krepové qítko. Tak to teda zkusíme... BUM! A růže... tam stále byla! Kurva! Tak jo, druhý pokus. Namířit, soustředit, pal! A... zase hovno! Asi sedmý pokus byl úspěšný (jen proto, ža jsem podplatil prodavačku a ona mi tu růži ulomila, když se Bobík nedíval, ale pšššt...) Bob v sedmým nebi se vydal k řetízkáči. ,,Já jsem na tom ale ještě nikdy nebyl...'' strachoval se. Pohladil jsem ho po zádech (uhm... spíš po prdeli...) a už jsem ho vlekl ke kase. Sedli jsme si, kolotoč se rozjel, Bob zařval a.........
....já věděl že je zle. Ach jo. Zapoměl sem mu říct že se má připoutat. Otočil sem hlavou i když sem předtim věděl co uvidim. Bob se zuby, nechty držel řetízkáče, oči mu vypadávaly z důlků a vydával takovej řev že uši zaléhaly. A zelenal. Ach kecky mé krásné, rozpadlé, smradlavé, milované....poblité.... Kolotočář a zastavil a když sme slezli začal nám říkat něco jako "Hej ty pyčo se nemužeš přypoutat, he? Nemysly sy že ti vratim prachy, he? Musiel sem kvuli vam zastavyt celej kolotoč" (moc sem tomu nerozuměl-asi to bylo staročesky :-D ) no a pak sem Bobču odtáh na záchody, malý parchanti si na nás ukazovaly a smáli se, svině. A já už na pouť nikdy NIKDY nevlezu :-[
Každopádně debile, kdybys ale viděl bohův výraz, když jsem vešel do baráku. Seděl s Rayem v kuchyni a my tam suveréně vešli (já měl Boba kolem krku a vypadalo to, že mě líbá na hrudník, přitom už skoro spal, jak mu bylo zle). Usmál sem se, odhodil jemně Bobíka na židli a podíval se na Gerarda. Čekal jsem upřímně, že mi řekne, že se toho mamalasa šmatlavého vysral a to tak že definitivně, vrhne se mi kolem krku a bude mě prosit, ať Bobču nechám. On ale jenom mírně zezelenal (na Boba samozřejmě neměl), pohladil RAYE po zádech, něco mu potichu řekl (pod tím afrem to na Rayově xichtu vyvolalo divnej úcul) a odešel. Praštil dveřmami a zabouchl se u sebe. Nasral sem se a odešel. Snad se můj sexy prsatej bůh z hecu nedal dokopy s tím zarůstajícím lovcem mamutů... Vždyť ho ani nezná! Musel sem vymyslet, jak se k Gerardovi dostat a říct mu, jak sqěle sme se s Bobem měli. Trvalo to pár hodin, ale na něco sem došel. Stálo hodně úsilí se k tomu přinutit a taky dost námahy, ale přišel sem k nejnebezpěčnějšímu objektu v celým baráku-náš koš s prádlem. Ani McGyver by neměl odvahu se tam podívat. Muldera a Scullyovou by skroutila mrtvice, ač sou odborníci na neznámé a nebezpečné organismy a ani Sydney Foxová s Chuckem Norrisem kryjícím jí záda by se při otevření nedokázala ubránit tomu, co by na ni baflo. No nic za to mi to stálo. Vysypal jsem obsah té vražednjé nádoby so pračky. Nedíval sem se, bál sem se. Kdybych to riskl, tak by mě neoživil ani celý skautský oddíl. Pomalu sem zapl pračku a čekal. Většinou to dělá Mikey. Musím uznat, že přesto, jak na něho žárlím a někdy ho až nesnáším, má v tomto odvahy na rozdávání. Já osobně bych to už nikdy zažít nechtěl. No až se prádlo vypralo, tak jsem to roztřídil. Našel jsem spoustu věcí, které jsem dlouho postrádal. Byly tam dokonce i Rayovy růžové podvazky, Bobův medvídek a ať sem hledal, jak sem chtěl, našel sem jenom jedny Gerardovy spodky. To prádlo tam bylo 2 měsíce, debile, 2 měsíce! Hovado... Ale aspoň jedna záminka, proč zajít do jeho pokoje. Zaklepal jsem a vešel. Nastala nejhorší chvíle mého života- Můj Gee tam ležel. To by nebylo moc přeqapení, ale on ležel pod BERTEM!!! Všechno se se mnou zatočilo. Bůh to teda vymyslel líp jak já. Toto asi nepřekonám...
Chvíli jsem jen tak civěl, debile, ani jsem se nezamyslel nad tím, jak vypadám když bez hnutí koukám s otevřenou pusou a to je co říct, protože jsem zjistil že pořád přemýšlím o svým vzhledu (a přitom občas zapomenu kouknout kam šlapu, ale na to hovno už nechci vzpomínat, fakt že ne...). Gee na mě teda taky čuměl. Bert taky čuměl. Kur*va začalo mě to rajcovat, leželi tam na sobě nazí, ale vůbec se nehýbali. Rozhodl jsem se, že počkám, co z nich vyleze. To se zas nasměju. Nějaká Geeho skvělá výmluva, že mu Bert ukazuje pihu na bradavce, nebo že se ptá jestli se pořádně oholil.. Pak si Gee konečně odkašlal.
,,Ehm.. Bert má doma nějaký problémy... se ségrou se pořád hádají, je z toho na dně, tak ho utěšuju..." Páni, jako kdybych si nepamatoval, jakým způsobem vždycky utěšoval on mě! Debile, kde jsou ty krásný časy, kdy jsme se spolu koupali ve vaně a dělali si ormantický večery, při kterých jsme se mlátili? Až jsem se málem rozbrečel. Nevěděl jsem, co na to říct. Najednou jsem ztratil sílu něco odpovědět, neměl jsme sílu vztekat se nebo prásknout dveřmi. Prostě jsem se posadil na zem a dal si obličej do dlaní. Gee se okamžitě vyhrabal zpod Berta. Asi si myslel, že jen trucuju. Ale mě v tu chvíli bylo fakt špatně. V poslední době se všechno se*e. Asi se zabiju.
Gee teda vyskočil z postele a nechal Berta napospas prázdné peřině (dobře mu tak, ať si užívá s polštářem). Odtáhl mi ruky z obličeje. Nechtěl jsem, aby viděl, jak brečím...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Michelle Michelle | Web | 7. června 2007 v 20:13 | Reagovat

takk toto je snad jedna z najlepsich poviedok co som citala :D tie hlasky :D uzasne :D

2 Matty Matty | 20. října 2007 v 14:19 | Reagovat

Twe Sedli jsme si, kolotoč se rozjel, Bob zařval a.............já věděl že je zle. Ach jo. Zapoměl sem mu říct že se má připoutat xD já se z tebe poséru xD

3 Elizabeth Way Elizabeth Way | Web | 29. února 2008 v 20:07 | Reagovat

XD Kurva tohle byl zase výtlemXDXDXD Nejlepší byla stejně ta pouť s BobinouXDXDXD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama