Milý deníčku,deníku,debile,ty vole,.... A komentáře.Díky:)

Rayův deníček 10

26. června 2007 v 11:08 | .. |  Rayův deníček
jsem tu zase lásko...ten bush jak jsem zjistil v te televizi je strašně sexy...má krásný vypracovaný tělo a..a...ty jeho tvářičky...mucik..chudák bobča kdyby ted věděl na koho myslím..jednou mi totiž říkal že toho mojeho bushánka nenávidí...jo a deníčku..rozhodl jsem se že budu aktivně cvičit...už mám měsíc ve skříni růžový kraťásky na běhání po parku a je škoda aby tam tak ležely..abych se mu líbil ..tomu mýmu mucikovi...no ale ja nevim jestli to vyjde víš..gee říkal že je to buzna jak hrom...ale taky pravda..že já ho vubec poslouchám...jednou sem ho totiž nachytal brzo ráno jak cvičí před televizí aerobik v uplých katholách a čelenkou ve vlasech..a od té doby vlastně žárlím na franka...
mno, ale zpátky k tomu běhání. Další den jsem si teda oblíkl moje klásňoušký klaťásky (omlouvám se deníčku-macíčku, ale ony jsou fakt božský)a svoje nádherný zlatý tričko s flitrama a výstřihem a Gerardovi čórnul jeho čelenku.
Pak mi ale nastalo dilema. Jaký by sis ty obul boty? Chvilku jsem se rozhodoval mezi žabkama a lodičkama, když přišel Bobík.
Naštěstí on je chytrej a poradil mi, že bych si mohl vzít tenisky. No tak to by mě nenapadlo! Naštěstí Bobík nijak nemachřil a ještě mi dal na rozloučenou pusinku <3
Zeptal jsem se ho, jestli nechce se mnou, ale asi si vzpomněl, jak si naposled odřel kolínko a odmítnul. Tak jsem vyrazil směr: park úplně sám.... Normálně deníčku, představ si... já jsem si šel zaběhat, sám tomu ani nemůžu uvěřit. Byl to skvělej pocit, víš, vyměnit ten smradlavej bejvák za čerstvej vzduch. Všude kolem ptáčci a kytky a tak. Ještě že nemám alergii. Nebo jo? Teď ti vážně nevim, to bych se musel kouknout do mojí nemocniční karty. Ale teď mi byli alergie docela šumák, byl jsem šťastnej. A v těch teniskách se běhalo fakticky dobře, jsou mi už sice trochu malý, ale miluju je a odmítám si koupit nový. I když Bob se mě zeptal, co bych chtěl k narozkám, tak možnáááá.... Ale to teď nechám plavat.
Jak jsem si tak běhal (už 3 kolečka kolem parku, jsem machr!), tak na mě docela dost lidí čumělo, ale já se to snažil přehlížet. Ale pak mě zastavila jedna slečna, jestli bych se jí nemohl podepsat. Jsem se docela podivil, ale pak mě to došlo. Jsem přece RAY TORO. Tak jsem se jí podepsal. Do výstřihu (no co, udělal jsem to pod nátlakem!!).
ještě chviličku sem tam pobíhal a podepisoval se různejm lidem a dokonce taky Emo lidem a pak sem šel domů. Moc sem se potřeboval napapkat víš? A přišel sem domů a tam... hrůza!!!! Lednička prázdná! Úplně! A ani tam nejsou moje krásný magnetky s makovou panenkou! A je černá! Dřív byla bílá! Začal sem plakat a přiběhl Bobíček a zeptal se mě co se děje. A pak mi vysvětlil že Frank s Geem koupili novou ledničku (už jim hrabe, nová postel, vana a teď i lednička?! to bude tim OBI) že tu starou vyhodili. Začal sem plakat ještě víc a zeptal sem se ho kde sou moje magnetky. Natáhnul ruku a měl tam mojí makovou panenku. "jéé bobíku mooc děkuju ty moje zlatíčko!" bobík se jenom začervenal (je tak sladkýýý když se červená) a řek "není zač..."
on je tak krásný..najednou jsem měl uplně ůůžasnou náladu...přemýšlel jsem že si pustím nelly furtado...ale ne pustim tam britney a bu´du tančit a až ten rámus z mýho pokojičku přiláká bobíka tak se zamknem a...hihihihi :-)).......no takže..běžel jsem do pokojiku kolem bobika a vzpoměl jsem si že se rád dívá v televizi na ty chlapy co tam běžijou ty kolečka a sou děsně namakaní..takže jsem se snažil napodobit ten jejich běh...opřel jsem se do toho máchal sem rukama jak šílenej ale potom jsem nachvíli odtrhnul oči od bobika uviděl kousíček přede mnou gerarda ....no a já ho trefil pěstí...no víš kam deníčku...když já za to nemoh...dyt sem ani pořádně neviděl že jde naproti mě a musel sem se předvíst před bobikem s tím běhěm...a gee mi začal strašně škaredě nadávat a k tomu ještě spadl na zem..a bob se začal řehtat na celý kolo :-(
že tohle se musí stát zrovna mě :-( už sem to měl tak krásně vymyšlený ale vždycky se něco pokazí, deníčku, proč se to stává zrovna mě??..Tak jsem tam tak stál, a začal sem se červenat, ne první jsem tak hezky zrůžověl (ach ta růžová) ale pak to přešlo do červené a to už sem se cítil blbě, bobík si všiml jak rudnu a přestal se smát a začal geemu vysvětlovat že to byla jen neštastná náhoda a že jsem určitě nechtěl(asi se potají díval jak se snažím krásně utíkat). Pak mě vzal hezky za ručičku (aaaach) a odvedl mě nahoru k sobě do pokoje abych se z toho vzpamatoval...mě totiž vždycky deníčku hrozně dlouho tvrá než se vzpamatuju z nějakýho trapasu nebo když někomu ublížím, já jsem holt taková citlivá mírumilovná dušička...bobík mě teda vedl za ručičku do svýho pokojíku a já jsem byl v sedmým nebi, zrovna chtěl vzít za kliku, ale v tom se ozvala hrozná rána...
Mikey, toprase nenažraný, si dělal zase něco k jídlu. A to něco byl chleba se sejrem kterej byl starší než já. A hrozně tvrdej. A co teda Mikey udělal chytrého? Strčil ho do mikrovlnky a nechal ohřát! Jenže ten sejra bouchnul. Deníčku, já sem opravdu ale opravdu naštvaný! On ten sejra totiž BOUCHNUL! A rozbil mikrovlnku! A navíc deníčku, navíc je teď celá kuchyň sýrová a SMRDDÍ. Já toho debila (oops sorry deníčku že sem tak sprostý) najdu (někam zdrhnul) a vlastnoručně mu rozbiju držku! Všichni sme stáli v kuchyni, čuměli na tu spoušť. A mě to bylo líto jelikož sem myslel že si teď s Bobíkem uděláme hezkou chvilku. Ale aspoň už se zapomělo na ten muj trpas, že. Tak sem se rozhodl osmělit (hihihihihi) a pohladil Bobíka po zadečku :-D
Ale deníku, řeknu ti... ještě že Mikey nic neprovedl toustovačem, to už by mě asi fakt kleplo. Protože čertvej toust k snídani namazanej burákovým máslem je úplně to nejlepší a nejlepší start do novýho dne. A ještě když vám tousty udělá váš milovaný (jasně že myslim Bobču!) jako snídani do postele, tak se můžu blahem posrat. Teda pardon, rozplynout.
Jinak kluci jsou na Mikeyho teďka hrozně nakvašení, chudák musel uklidit celou kuchyň a dneska de ještě kupovat novou mikrovlnku. Nabídl mi, jestli nechci jet s ním, ha, srab jeden, neodváží se jít do obchodu sám. Nebo po mě pak bude loudit peníze. Ale já se nedám! A stejnak s ním pojedu, aspoň se zas něčemu pobavím. Jen se to nesmí dozvědět Bobík, byl by pak na mě hrozně naštvanej... a to já nechci.
Můj milovaný deníčku,
zase sem dlouho nepsal co? Ale já ti to vynahradím mými dalšími skvělími zážitky! Jak už sem naznačoval tak sem šel koupit s Mikeyem novou mikrovlnku. Hodně se divim že sme šli my a ne třeba Frank a Gerard. Ty sou totiž v OBI každou chvilku víš? Mám takovej špatnej pocit že tam někde souložej ale pššt! Noo abych to skrátil, deníčku, tak sme se vydali do OBI. A rovnou k mikrovlnkám. Bylo jich tam zpousta... bílý, šedý, černý.... a pak! Svět se zastavil.... předemnou stála krááásná růžovoučká mikrovlnka s Hello Kitty! TU musím mít! "Mikeyyyy...." Mikey byl zabranej do pozorování hnusný černý mikrovlny a pomalu mě nevnímal. "Mikeyyyy.... už sem oběvil krááásnou mikrovlnku přesně do naší kuchyně!" Mikey se otočil a nevěřícně zíral na tu náádhernou mikrovlnku. Oči se mu rozšířili úžasem(nebo hrůzou...) asi se mu taky tak moc líbila! "To nemyslíš vážně, že ne Rayi?!" culil sem se na svou vyvolenou a odpověděl sem "Ale samozdřejmě Mikey! Bereme ji!" Mikey jenom zavrtěl hlavou... "OK dyž chtěl Gerard mikrovlnku tak jí má mít." a vzal jí k pokladně. Zaplatili sme a jeli domu. Sedl sem si se svou milovanou na zadní sedadlo a láskyplně sem jí pohladil. Já sem taaak happy že jí mam! A tak dyž sme jí zapojili do proudu a na displayi se oběvila čísilka a další malá Hello Kitty! tak sem se neudržel, skočil na Mikeyho a vrazil mu veeeelkou pusu. Jenomže v tu chvíli do kuchyně vrazil Gee, a dyž viděl nás a naší mikrovlnku, tak začal chrochtat a rudnout, a rudnout a fialovět a modrat ale pořád se nemoh přestat smát. A vběh tam i Frankie ale už se nesmál jelikož už sme na sobě nebyli nalepený. A začal křísit Gerarda.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama