Milý deníčku,deníku,debile,ty vole,.... A komentáře.Díky:)

Rayův deníček 4

6. června 2007 v 18:38 |  Rayův deníček
Šel jsem dolů do kuchyně, napil se něčeho, nevim čeho... Zachutnalo mi to deníčku a tak jsem vypil celou flašku, toho něčeho. Hehe.. ted mám chut něco udělat... joooo
Ráno jsem se probudil a áááá, moje hlava... Panebože co sem to včera pil. Šel jsem do koupelny... umyl si obličej a zvedl hlavu. ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!
Deníčku, já sem dohola. Málem sem dostal infarkt... Nééééé, co sem to udělal. Kde mám vlasy??
Musim něco udělat... nemůžu se takhle ukázat před klukama... Rychle jsem se oblík, dal si na hlavu Frankvou kšiltovku a utíkal do obchodu s parukami...
vesel jsem dovnitr a uvidel jsem ji:Ano to je ono!!problesklo mi hlavou..koupil jsem ji a Frankovu ksiltovku nechal na stojanu..nijak me to ale nebralo..Kdyz jsem prisel domu,vsichni snidali,jenom Bob tam zase nebyl..jakmile jsem vstoupil do kuchyne vsichni na me tupe civeli,Mike se porezal a Gerard zacal dusit kafem..Frank cosi mlel o jedo baseballce.."co to mas na hlave ty uchylaku!" vykrikl Gee.."coby!"odvetil jsem a pohledl na sebe do zrcadla"copak mi ten oranzovoruzovy kohout neslusi?" Nejspíš sem to trošku s tím kohoutem přepísk. Rychle jsem z kuchyně utek a šel znovu do toho obchodu s parukama. Úplně jsem do toho obchodu vletěl a zařval:"KDE MÁTE AFRO??". Chudák slečna prodavačka jen pozvedla obočí. Mírně jsem zrudnul- asi jsem tu otázku měl trochu jinak formulovat. Odkašlal jsem si a zeptal se:"Prosívám, prodává tu afro paruku?" znělo to divně, to jo, ale myslim, že to ta prodavačka pochopila. Udělala takovej pohled, jakože "jdu se podívat do skladu". Po chvíli přišla a nesla 3, fakt nekecám-3!, afra. Jedno světle hnědý, jedno takový do rezava a jedno skoro blond. Zmatkoval jsem, vůbec sem nevěděl, který si mám vybrat. A taky jsem u sebe neměl žádný prachy.
pak sem si ale vzpomel na Frankovu ksiltovku co sem tu nechal..bezel jsem se podivat jestli je stale na stojanu a ona tam..BYLA!!rychle sem ji vzal a ukazal prodavacce:"Todle je ksiltovka Franka Iera z MCR.dam vam ji za paruku"..
"Uhmm víte no..já..to ne..ale říkáte pana Iera?" a zmeřiola si tu šiltku takovým pohledem,jakby ji za rohem měla..píp.
"Ok..tak si ji vemte..a dejte mi tu paruku"a šáhl jsem po tém hnědé.Vytrhl jsem ji z ruky a zdrhal a jeste ode dveri na ni zarval,ze se ta kšiltovka dlouho neprala,takže je vázně pravá,nefalšovaná,Ierovská..paní jen přikývla začala ji hladit.Já si nasadil paruku a pelášil domů dřív než mě někdo uvidí!
Bylo to děsně nepohodlný jít s takovým podivným afrem, navíc který nebylo MOJE, na kebuli. Nějak jsem to ale musel překousnout. A pak sem si to všechno uvědomil- oholil sem si svoje afro!!! Teď už jím nebudu moct házet na koncertě!! A dal jsem Frankovu nejoblibenější kšiltovku nějaký prodavačce! Jsem to ale DEBIL!!! Co teď budu dělat? Byl sem děsně nasranej
přišel sem domů zavřel se do pokoje a začal do všeho kolem kopat ale nevšim sem si...že sem si spletl pokoj a zalezl jsem do pokoje bobika...ja debil sem mu rozbil...tu moju fotku v tom ruzovym ramečku..a nejen to....všechno bylo rozkopany a rozbitý ....chtěl jsem rychle zdrhnout ale přišel....on přišel...moje jediná láska...on přišel...ale vipadal špatně..měl zarudlé oči rozcuchané vlasy a vousy no to bys nevěřil deničku....a potom sem si uvědomil že sem mu vlastně rozkopal pokoj
Teď už mi to bylo všechno jasný. Můj osud je zpečetěnej. Ještě doteď sem věřil v to, že to s Bobčou urovnáme, ale tď když mě viděl v jeho rozkopaným pokoji, mi bylo jasný, že je konec."bobe.." šeptl sem, ale Bob na mě začal řvát, ať vypadnu, že jsem mu prej zničil život a že už se mnou nechce nikdy mluvit. Je prostě konec...
všeho....chce se mi umřít deníčku...všechno co jsem miloval jsem ztratil...zbyly mi akorát propisky plyšáček a ty..ale ani jeden mi nemužete vynahradit ani bobanka ani moje kadeře....bože sem ....jsem to prostě já...blbej teplej ray...
přesně to jsem...Blbeh teplej ray s růžovým deníčkem, zlomeným srdcem a afo parukou nakřivo...
Dám si inzerát...hledám stejnýho krypla jako jsem já....ale takovýho asi už nenajdu, jenom Bobík byl takový, jemom on by mě učinil štastným....ale ted je vše v prdeli deníčku. Slyším řvát Mikeyho. Řve na Geeho protože mu schoval jeho oblíbený spodky...naše skupina je vážně debil vedle debila.....a já jsem ten největší...teď tě skrápím slzami a ty krásné růžové nadpisy,co do tebe píšu se roztékají..ach bože ted jsem se naklonil a spadla mi paruka...jak dlouho jí budu muset nostit...je v ní hrozný vedro....
Deníku... ono je teď fakt všechno na hovno. Jsem úplně beznadějnej.. asi si dám fakt nějakej inzerát. Ne nedám... protože já chci Bobíka!!!! Celý sem to posral. Posral sem si svůj vlastní život... Ale kdybych to tak mohl všechno Bobíkovi vysvětlit.. stejně by mě neposlouchal. Zůstal jsem v mým pokoji po zbytek dne, jen večer jsem šel do koupelny. Byl tam Frank. Soucitně se na mě podíval, asi už věděl, co se mezi mnou a Bobem stalo a když odcházel, tak mě poplácal po zádech. A to mě vytočilo, protože si zapomněl umít ruce od pasty. Bomba. Jsem to ale hnusnej teplej zjev- afro mám nakřivo, obličej zarudlej od slz a oblečení od pasty.
asi to afro deníčku přestanu nosit, protože není růžový a je v něm tak strašný vedro, že si připadám ještě teplejší než ve skutečnosti....ale to si ze mě kluci budou utahovat ještě víc...ach jo deníčku poraď mi jak napravit aspoň něco..jak Bobíkovi říct celou pravdu a jak to bylo...dyť já ho tááák miluju....

DEníček:
Jak ti ty kreténe teplej mám poradit,když na mě furt stříkáš ten růžový hnus.Já nemůžu ani dýchat.A rozmazáváš mi linky.DEMENTE! a prosimtě hlavně si sundej tu paruku,protože v ní vypadáš jak kripl a já se na to už nechci dívat,když se nade mnou skláníš,když píšeš.Fakt ses magor a toho svýho Bobíka si strč doprdele,protžoe mi to tvoje vylejvání toho tvého teplého srdce akorát zabírá místo.
Ray:
už vím..napišu bobikovi dopis a tam mu to všechno vysvětlím ...promin deničku ale nemužu najit nějaký papir a tak z tebe vytrhnu jeden list doufam že tě to nebude moc bolet..rve mi to srdce víš jakou mám pro tebe slabost...ale jinak to prostě nejde odpusť mi....a škub...ale je to...deničku??...seš v úpohodě??...hm snad jo...tak deničku....za chvili jsem zpět jenom napišu ten dopis ukradnu pastelky gerardovy a namaluju tam něco pěknýho...paaaaaa
Bobe, má lásko, odpust mi to všechno, tak tě miluji až jsem se z toho málem zbláznil, Mikeyho nechci, jen si ze mě dělá srandu a já ho nemám zdaleka tak rád jako tebe.. věř mi.. Bobku miluju tě tak jako růžovou a ty víš, že je pro mne ta barva vším.. jestli mne miluješ, přijď dnes v sedm ke mne do pokojíčku, tvůj růžový Rayík :-*
*voňavka střík, střík*
Tak, dopis byl napsanej a ještě jsem se tak pokusil namalovat takovýho králíčka, růžovýho, protože vim, že Bobča má králíky rád. Tak, už to bylo hotový a přemýšlel jsem, jak nebo kam mu dopis dát. Vplížil jsem se do jeho pokoje a pomalu stiskl kliku a otevřel dveře. Nakoukl jsem- nikdo tam nebul. Oddychl jsem si a položil dopis Bobíkovi na postel. Děsně jsem doufal, že si můj dopis vezme Obča k srdci a přijde za mnou večer do pokoje.
A deníčku, on přišel!!! Přišl! Bobík, můůj.
Otevřel dveře, zavřel je, otočil se a podíval se na mě. Já tam tak seděl na posteli a koukal na něj. Přiblížil se a já vstal.
"Bobík, jsem tak rád, žes přišel, víš já..."
"Pššššt", položil mi prst na pusu. Jůů, deníčku, v tu chvíli jsem byl tak štastný. On se ke mě přiblížil a políbil mě. Objal jsem ho a...
on zabořil ruce do mého afra. Ano, oba moc dobře víme, že to afro není moje. A ono mu zůstalo v ruce. Bobík začal řvát ale já se ho snažil uklidnit.
"Bobííí, klid, no tak ticho.. no tak jsem si ho oholil no... Bobe, Bobííku..."
On s řevem a s mým afrem v ruce upaloval pryč. Rozběhl jsem se za ním, a v tu chvíli se na chodbě objevil Žeryk a když mě viděl zkácel se smchy na podlahu. Sakra, musim rychle zpátky dokud mě neviděli kluci..
Snažil sem se vklouznout rychle do pokoje, jenomže sem potkal ještě Franka a ten svým smíchem přilákal taky Mikeye. Všichni se mohli smíchy potrhat a já byl rudý až na zadku. Rychle sem se zamčel v pokoji a začal plakat. Proč sou kluci tak oškliví? Já je mám rád, deničku, jen kdyby nebyli tak škodolibí. Už sem pomalu přestával plakat, když v tom sem si vzpoměl na Bobíka. Začal jsem plakat ještě víc, po rudých tvářičkách mi tekly slzy jako hrachy a k hrudi sem si tisknul plyšáčka.Tak jo, ale teď je vážně konec. Už to nezvládám. Každej si ze mě dělá srandu a Bob mě zradil. Mám toho dost. Ještě že mám tebe deníčku, tys jedinej mi zůstal věrnej.

Deníček:
ježiš sklapni s těma svýma přiteplenýma kecama
-----------------
Milý deníčku,
Stalo se mi něco čemu bys asi nevěřil. Ani já bych tomu nevěřil,kdyby se to opravdu nestalo.
Plakal jsem ve svém růžovém pokojíčku, zoufal jsem si....když v tom....(!)jsem uslyšel klepot.
Nebyl to sice Bob, po kterém moje srdíčko touží, ale Gerard. Cítil sem se v tu chvíli trochu trapně protože jsem měl na sobě jen své růžové negližé, nicméně Gerard dělal jako že nic(nechápu že po mě nevyjel, páč mi to děsně seklo) Přišel ke mně, sedl si vedlě mě a řekl mi ať si z toho afra nic nedělám a že nejlepší bude,když začnu tvrdit že sem si ho oholil naschvál. Dokonce se mi svěřil že u něj to s tim peroxidem taky byla nehoda....a pak prostě svedl na koncept desky. můj milovaný deníčku! Žerýček mi vlil naději do žil! Ale nemohl pochopit mé trápení s Bobíkem....
Gerard mi dneska ohromně pomohl. Celej den byl se mnou, dokonce sme ani nestočili řeč na Franka (a to je co říct) a, bohužel, ani na Bobíka. Jsem děsně rád, že tu byl Gerard se mnou. Ale bylo mi docela blbý před ním brečet, jen stěží jsem zadržoval slzy, deníčku, jen stěží... *fňuk*. Jo a víš co? Gerard mi koupil růžovou čelenku do vlasů. Ale nevzal jsem si ji- když už teď žádný vlasy nemám...*fňuk podruhé*... ach ta melancholie..*fňuk poprvé, podruhé, potřetí- prodáno :-D*
kdyz to tak vemu,ani Gerard neni spatnej!ma peknej zadek a ..ale co to placam,ja prece touzim jen po BObovi..kdykoliv ho vidim,jak drzi ty palicky,mam strasne chute ho vzit do naruce!!Kdyz jsem dneska rano sel do kuchyne,uslysel jsem dva hlasy:jeden byl 100% Gerarduv a druhy Bobuv..Zaslechl jak Gerard rika Bobovi ze jsem prima kluk a ten novej sestrih ze mi slusi..vic uz jsem nemohl slyset..rychle jsem utikal zpet do pokoje..bal jsem se totis ze se samotnym stestim prozradim..
No ale ted nevim co mám dělat... Kdykoliv vidím Bobíka, zachvěju se... a kdykoliv vidím Gerardův zadek... ehm..:D Tak babo, rad... Teda, ne babo, ale ty, deníčku, porad mi... Achjooo, asi si půjdu nalakovat nehty.. to mě přivede na jíné myšlenky (jako třeba na roztomilý bílý pudlíky) a nebo se půjdu podívat na svůj oblíbený film Pravá Blondýna... No ještě uvidím. Pac a pusu do ešusu deníčku...

A hned jsem zase tu, deníčku. Já se rozhod se jít podívat na tu blondýnu, ale v obýváku seděl Bobík. Vešel jsem tiše, takže mě ani neslyšel. A víš co dělal. Seděl na pohovce, měl v klíně klobouk Marge a brečel... on brečel, deníčku..
To mě dostalo. Úplně jsem cítil, že na mě ještě nezapomněl a že je mu to všechno líto. Díval jsem se na něj, byl úplně zarudlej a po jeho tvářích mu pomalu tekly slzy a.... ach, deníčku, to bylo tak hrozný!!! Cítil jsem, že to správný je, si vedle něho sednout a pořádně ho obejmout. Normálně, deníku- já to udělal! Obejmul jsem Bobču!! Fakt jsem to udělal!! Ale bylo to jenom krátce, protože... on mě pak odstrčil a odešel. Proč to pořád dělá? Vždyť chce být se mnou a já s ním!
DENÍČKU pořád to nemůžu pochopit :-( Miluje mne? Tak proč to tak skrývá? Chci být sním, ach jak ho miluji ale... pořád teď musím myslet na Geeho, nechápu to.. Ou, co když to Bobíkovi došlo, když se na Gerarda tak koukám, na tu jeho měkkoučkou zadničku(výtlem :-D).. Tak Bobík nebo Gee? Poraď mi deníčku můj růžovoučký.. :-(
Deníček:
ach můj bože, přestaň do mě hustit ty tvoje přiteplený kecy ty růžovej kazišuku a najdi si nějakou sexy babu a nepřemýšlej tady sakra už nad tím, jestli je lepší ten tvůj bobík nebo gee, oba jsou divní. tak a máš to!

Ray:
jsem tak zmatený... Gerard je na mě tak hodnej. Dnes mi udělal kafe. Má mě fakt rád. Ale já... já chci být asi víc s Bobíkem. Gerard je na mě moc.., promiň mi to slovo deníčku, nadrženej. Válí to se mnou, Frankem a dokonce i s Mikeym.

Deníček:
ježiš vy ste ale tlupa prasat
Ray:
Jo, asi budu s Bobíkem. S Gerardem, to je jenom takové "poblouznění", ale nemyslím si, že mě doopravdy miluje. Ne, to ne...i když...nemůžu si být jistý, jestli Bobík ke mně cítí to, co já k němu. Já vím, deníčku, že on je ten pravý.
--------
Cauky denicku...predstav si dneska rano,sem si v koupelne cistil zuby mym oblibenym zuzovouckym kartackem a prouzkovanou pastou a najednou tam vesel! Bobik v cele sve krase jenom v boxerkach....Denicku ja sem se malem udusil,ale nejen ja sem byl prekvapenej.Muj kamarad zacal vyvadet a ja se to snazil nejak zakrejt,ale moc mi to neslo! Bobik to nejspis zpozoroval,protoze se tak nejak na pul pusy usmal a to me zacalo strasne rajcovat....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama