Milý deníčku,deníku,debile,ty vole,.... A komentáře.Díky:)

Rayův deníček 7

6. června 2007 v 19:22 |  Rayův deníček
Proč se mi vždycky stávaj takový hnusný trapasy, zrovna v těch nejlepších chvílích, jako byla zrovna tahle, když jsem měla moje Suzy svoji hlavu zakouslou v mým chrupu v Bobíkových růžových tangách?! Proč? Proč já?!!! No nevadí, poslouchej, co se stalo dál, deníčičku můj maličkej, ťuťíku můj roztomiloučkej růžovoučkej voňavoučkej chlupaťoučkej příjemňoučkej (ano,vracím se zpět do svých dětských let)- no...takže teda...do pokoje vtrhl Mikey, Frank a Gerard a to by nebyli oni, kdyby se nezačali přííííšerně, ale příšerně chlámat, popadali se za břicho (teda, Mikey ne, ten se ještě umí ovládat) a padali smíchy na kolena. Já myslel, že je snad zabiju!! Pustil sem hlavu Suzy, omluvně se kouknul na Boba, kterej byl celej rudej, přešel k těm třem pošukům, a já- já jsem začal na ně řvát(fakt sem se nerozbrečel deníku!!): "Vy pitomci jedni, copak nevíte, že se klepe?! To sem musíte jen tak vtrhnout?! že vám to není blbý!!" Frank se začal dusit (smíchy):,,A-haha-tobě-haha-to není-haha-blbý, že strkáš-haha-Bobovi hlavu-haha-do jeho-haha-růžovách tang-haha-??" já se tak naštval deníku!!! není to snad MOJE věc, kam strkám hlavu?!??!?!
Proč se pořád kluci pletou mezi mě a Bobíka,deníčku proč???;-(( jak já už bych s ním chtěl být konečně štastný... spát s ním v mé růžovoučké postýlce... papat s ním ráno z jednoho talířku, chodit s ním na dlouhé procházky za ruku a dělat s ním různé blbosti... a vědět že někde nevyskočí ti 3 pošuci... už se mi z toho chce zase brečet, Bobík se na mě nejspíš zlobí, že jsem nezamknul dveře a ti 3 kreténi se nám vedle v pokoji hnusně smějí....mám chut jim všem něco hnusného udělat.... a žít bez nich jen a jen s mým Bobíkem:) ... deníčku co mám dělat??? pomoz mi... opravdu už nefím co mám dělat, Bobíka už to asi taky pěkně štve, jak nám kluci "neschvalují" náš vztah, chudák je z toho co se stalo úplně zničený... a já nefím jak mu pomoct :-(

Ale deníčku, já už vím, jak mu pomůžu, já mu uvařím PUDING!!! Víč deníčku, on má puding moc rád a doufám, že na něj nemá alergii jako na čokoládu.....
Jo, deníčku, uvařím dobrej růžovej od doktora etkra a pak mu ho přinesu do pokojíšku a budu ho s ním krmit.... a tak jsem se dal do vaření deníčku...ale ja filuta jsem zapoměl koupit ten ružovej puding.. tak jsem rači šel do obchodu aby se mi bobinek muj zase nepoblinkal....ale ja si zapoměl zdělat ty svý uplý ružový tepláčky.....tak jsem začal utikat do toho obchodu páč jsem nechtěl aby mě někdo vyfotil víš co by to bylo za skandál že jo....a tak jsem vlítl do toho obchodu ale povalil jsem.....ty poskládaný konzervy...aaaa deníčku ono to strašně bolelo... :-(:-(...a tak jsem utekl vzal puding a letěl zpátky...ale ja sem zapoměl zaplatit a oni mě začali honit ....ja sem utikal co mi nožky stačili tak tak jsem to stihnul a potom jsem se mohl pustit do toho vaření... :-)
Deníčku, víš jak na zadní straně toho pudinku bývá návod? Mno, já to věděl taky, ale nějakým "omylem" se mi povedlo ten sáček vyhodit. Ale tak co, myslel jsem si, přece zvládnu ukuchtit pudink i bez sáčku.
Tak jsem si vzal trochu vody, kečup, ovesný vločky, banán, kakao a rybí prsty a začal jsem kuchtit. Deníčku, šlo mi to výborně, první jsem smíchal pudink, kakao a kečup v misce pořádně to prošlehal.
Moc mi to nešlo, tak jsem to naředil vodou a nalil do ozdobného poháru. Tam jsem to posypal vločkama a zapíchal do toho rybí prsty. Z banánu jsem vykrájel srdíčka a dal na to.
Tak a jsem hotovej, bobíkovi to bude určitě chutnat, jdu se mu pochlubit

Tak jsem deníčku,přišel celý natěšený k Bobíkovým dveřím.Jemně jsem zatukal třikrát po sobě,to bylo naše znamení.A jemně jsem řekl.."uu Bobíčku,tady tvůj žabí princ..".Řekl jsem to tím nejjemnějším hláskem,tak jak to mám Bobíček rád.Ale Bobík neotvíral..tak jsem otevřel opatrně a uviděl jak spinká,deníčku.Ležel tak krásně natáhlý přes celou postýlku,jednu nohu venku..ruka mu trčela z postele a pod hlavou,presneji u pusy mel velké oslintané kolečko.Uuu deníčku byl tak sexy..ach...uplne to mám pred ocima.Tak jsem mu ten puding polozil na stolecek a napsal vzkázek a položil ho k tomu.Až se probudí,bude určitě rád..ach jo se těším jak za mnou přijde a vlepí mi velkou pusniku a pak na mě s napapným bříškem hupsne,ale..asi ho zastavím,protžoe přece jenom nechci aby ten pudong skončil na mě,Bobík má totiž potíže s trávením.. šel jsem se divat na mojeho hrdinu medvídka půa a čekal jsem na toho mojeho bobanka.....čekal a čekal...a on furt nešel...tak jsem se na něj šel podívat...zaklepal jsem....nic....zkusil jsem otevřít..bylo zamčeno...bobíííkuuuuu...zlatíííčkooo....láááááško mojaaaa.....nic....klepal jsem tam minutu,,,...5 minut...10...15...30...nic....potom jsem začal bušit....slyšel jsem jak někdo dupe ke dveřím.....a potom na mě zařval..:ty podvodníku!!...chtěl jsi mě otrávit!!..tou ružovou břečkou!!!!!!
Vůbec nic jsem nechápal.
,,Nechutnalo ti?" zeptal jsem se zmateně mýho Bobíka, kterej už mírně brunátněl. Bob se ještě víc rozčílil. A to hodně, deníčku, úplně na mě křičel!
,,Vždyť jsem se z toho pozvracel! Proboha, co tě to napadá?! Chtěl si mě otrávit??!" křičel. Už jsem ty slzy neudržel, začal jsem tiše plakat. Samozřejmě, že jsem nechtěl Bobču otrávit, chtěl jsem mu jen udělat radost!
,,Já...Bobíku..promiň, já nevěděl, že jsem se svým kuchařským uměním TAK hrozně..myslel..myslel jsem, ž-že t-ti b-bude chut-chutnat.." koktal jsem. Jenže Bob se vůbec nezklidnil. Jenom řekl "vypadni" a práskl dveřma. Však ono ho to přejde..
Ježiš! Já nemoh za to, že je můj Bobík se sexy patkou na všechno alergickej! Já mu udělal takový pěkný růžový puding a on to považuje za nějakou otrávenou sračku. Deníčku, co já si bez Bobika počnu?! Tak to si oseru afro(i když už vlastně žádné nemám...)! Musím Bobíčka miláčka dostat zpět. ,,Uvařím další puding!'' zapřemýšlel jsem nahlas. Z Bobikova pokoje se ozvalo jen:,,Kurva! To neuděláš!'' a pak vzlykání a... blití?
a já začal panikařit....pokud neumím uvařit ani puding pro mojeho bobana ....tak to si mě potom nevezme páč už ted ví že sem naprosto neschopnej...a co teprve kdybysme měli děti...bóžebože jsem uplně nanicovatej...myslím že pujdu do cukrárny a koupím mu něco mňam....ovšem že bez čokolády...třeba něco jahodového..a potom mu to dam před dveře s ružovým vzkazem ....a on mě potom pozve dovnitř a budeme se krmit a deníčku...ja už se těšíííím :-)
Tak jsem svoje plány dneska odpoledne zrealizoval. A v cukrárně bylo hrozně lidí a hrozná fronta- to byl taky nápad, vybrat si tu nejpopulárnější, nejoblibenější, nejlepší, nejfrenkvetovanější a nejdražší cukrárnu v NJ. Fakt dobrej nápad Rayi, to ses zase pochlapil. Ještě že sem si s sebou vzal MPTrosku, tak sem se nenudil (a taky jsem ohlížel hezký holky, hehe. Ale Bobíkovi ani slovo, jasný?!). No a- zrovna mi hrálo Iron Maiden a já začal klepat nohou. No kdo si jí neklepe, že jo. Ale pak to zašlo dál- začal sem kývat hlavou. A to víš, deníčku, že když já kývám hlavou, tak to je fakt něco. Afro mi lítalo sem a tam. A já si pak začal i zpívat. Úplně jsem zapomněl na okolní svět.,´...
Nechal jsem se unést a začal hlavou mávat sem... a tam... a sem.... a zese tam..... jako dost husté křoví při hurikánu. Vedle mě se postavila postarší paní s dost velkým dortem. Já si jí všim, až když mě mlátila kabelkou po xichtě. V tu chvíli jsem si uvědomil, že už nejstojím a nepodupkávám, ale že už afrem vymetám všechny pavučiny v tý cukrárně. No a tý paní jsem svý háro vymáchal v tom dortu... Jediný štěstí bylo, že ten dort byl růžovoučkej.
Vydal jsem ze sebe jen ups pardon a zdrhal na hajzly.K mému velkému neštěstí jsem ale vletěl na dámské,čehož jsem si ale všiml až když jsem to schytal podpatkem mezi nohy.A to jsem prosím stál jenom u zrcadla a vytahoval ten dort.No to se mi zase něco povedlo,deníčku.
ale ty asi nevíš jak takový zákeřný nečekaný kopanec může bolet!!!...a ještě něco deničku...ja sem k tomu ještě zapištěl...a potom sem se svalil na zem a ležel jsem tam tak....noo nevim jak dlouho ale určitě dost dlouho....na zem sem se vyškrábal až když do mě začala kopat nějaká malynká holčička která se mě ptala jestli su taky paní... :-( A to mě nasralo! A to jakože kurva hodně! Já a paní?! Copak tak snad vypadám?! Hodil sem na tu malou holku hnusnej pohled, nějak se vyhrabal na nohy a hrdě sem odkáčel. Pche, prej paní! Jenže na zemi to bylo mokrý, já si toho nevšim, takže jsem uklouzl a spadl. Potupa. Prostě potupa. Mám toho dneska už fakt dost! Rychle koupim ten blbej dort a valim pryč za Bobčou. Aspoň někdo normální mi pak budu dělat společnost. Vrátil jsem se teda do fronty a pár lidí se zasmálo, když sem tam zase přišel a nějací důchodci se tam pohoršili. No neva... stali se mi i horší věci. Když jsem se konečně dostal na řadu (netrvalo to naštěstí moc dlouho, polovina lidí už radši vypadla, když mě viděla) stanul jsem před očima prodavačky. Deníčku, ta bylá nááádhernááá!!!! Dlouhý vlnitý vlasy jí splývaly až po ramena, uhrančivý zelený oči plný tajemna na mě koukaly, ta krásně tvarovaná pusa, ten nádhernej úsměv,..... deníčku... to bylo tak neskutečně nádherný stvoření! Nezmohl jsem se slova... koukal jsem na ni a ona koukala na mě.....
Byl to tak žhavý pohled z očí do očí až mě z toho začala svědit prdel!!!Chtěl jsem po ní hodit takovej nějakej žhavej pohled,ale ona...
"Tak sakra ty smradlavý stvoření co to bude?"Pche,že prý smradlavý stvoření..si dělá kozy ne? sem se na nu zamračil...ale tak jak sem se na nikoho ještě nikdy nezamračil...takový vražedný pohled...řekl sem že cu dort...nějakej..do oka mi hned padl takovej ve tvaru medvídka půa..tak jsem ho vzal a šel domů..chctěl jsem se na tu krásu ještě pořadně podivat ...sedl sem si na lavičku...a deničku....u toho dortiku byl papirek a na tom papirku bylo napsaný mobilní číslo!!!! :-0
teda deníčku... ne že by mě ro nelákalo ale... já mam přece jenom svýho Bobíka. Pro jistotu sem si ale ten papírek strčil do vlasů abych ho neztratil. (OK kecam do svejch růžovoučkejch tepláčků) A utíkal za Bobíkem. Ten dortík se tak nebezpečně natřásal že sem se bál že mi spadne. Nespadl. Chytl sem ho! Sem to ale šikulka, co deníčku? :-D
Deniček:.........
Když jsem přišel domů, nikde jsem Bobču neviděl, asi si šel zaběhat do parku, tak jsem prozatím dort odložil do ledničky, vytáhl si ten papírek s tel. číslem a zamyšleně na něj koukal. Ta holka byla fakt nádherná a myslim, že já jsem se jí líbil taky. Hrozně moc jsem jí chtěl zavolat, ale nemohl jsem zradit Bobču...................*uvažuje*............................ MÁM TO! Jsem to ale hlava! Vždyť s tou mařenou můžem být jen kamarádi, neee? Takovou krásnou kamarádku nemá jen tak každej chlap! Ale... ještě sem nebyl úplně odhodlanej, vzít mobil do ruky a vytočit její číslo. Bude to muset počkat. Ale.. co když se na můj telefonát těší?? Deníku, tohle přemýšlení mě fakt zmáhá.... rozhodl jsem se deniku!!..zavolám jí..sice mam bobču rad ale když bude trošku žarlit...to neuškodí..on taky seděl na klíně franka..i když ja ji chci jenom jako kamaradku..ale dost už zbytečných řečí...volám!!!!!
Deníčku,tak sem to zase posral.vytočil sem to číslo a ozval se její hlas."dobrý den,tady cukrárna "Sweet dream".U telefonu Peggy Sylverová.Jak vám mohu pomoci?"Ozvalo se z telefonu...aha tak to nebylo číslo na mobil...to mě ale neodradilo..."eeeeh ahoj Peggy...jak se máš?Tady Ray Toro,dala's mi svoje číslo k tomu dortu,pamatuješ?eeeehh nechceš v Sobotu někam zajít?"vykoktal sem,přece jenom v seznamování se ženami nejsem moc sběhlý...Ale její odpověď mě velice překvapila."Co to kecáš ty blbče?To je číslo na cukrárnu,kdybys třeba chtěl něco reklamovat nebo tak,dává se tam pokaždý,ty pako!"A položila...tak to sem nečekal.No super,zase sem se ztrapnil...teď už tam nemůžu nikdy zajít...
deníčku...musím se ti s něčím svěřit..mě když se stane nějaký trapas mám s toho depku...a vždycky když mám depku tak se zavřu do pkojíčku a hraju si s barbí kenem a plyšákama..nevím proč ale vždycky mě to uklidní...takže jsem si zalezl do pokojíčku a začal si hrát...a my sme si s baarbí hráli na superstar...a ja jak sem zpíval
sexyback od justina...(toho miluju deníčku doufám že se s ním někdy setkám...osobně..ale bobik...ten je dycinky na 1. místě)...a jak sem dělal že ken a barbí sou porotci...tak někdo zaklepal na okno...někdo kdo se tam svíjel v křečích...někdo kdo měl uplnej záchvat smíchu...byla to ona
Ta mařka si zjistila kde bydlím a teď mě šmírůje (sviňa jedna úchylná). Já otevřel okno a začal jsem jí před xichtem mávat kenem a řvat jestli je normální, bo co. Že se takhle nestydí mě šmírovat...(i když... kolikrát já ve sprše šmíroval Bobika...) Ona chytla upe mega výtlem a poprskala mi to krásné růžové tričko, co jsem dostal od Bobíška miláška spolu s mým růžovým autíčkem... kabrioletem na dálkové ovládání. ,,Co ti jako hrabe?'' zeptal jsem se. Pořád mi nedocházelo, proč se tak tlemí (že by kvůli mému zpěvu? No nevím...) Náhle velká rána! A mařa nikde... Pak jsem se podíval pořádně a ona se v křeči válela v MÝCH růžových růžičkách pod oknem. ale tohle bylo už opravdu moc......zařval jsem: TY KRÁVO JEDNA ŠKAREDÁ!!!...ty růže!!!!......ty růže...moje...m-m-..moje růžičky..čuměl jsem na ňu jak tele...ale deníčku...začal jsem se trošku stydeět...za prvé mi už došlu kvůli čemu se chlámala..(asi kvůli tomu plakátu malé mořské víly na stěně) a za druhý...byl jsem sprostej...a to není můj styl...mé moto je..kdo si hraje ten nezlobí...takže sem šel ven..podívat se na ty růže...uplně rudej...byla tam asi čekala na mě....mírnej ůsměv na tváři...a potom řekla: krásně zpíváš a zase se začala tlemit..a já nic nepochopil ;-((
Ale ona deníku.. ona byla docela pěkná, když se smála, hezky tak na mě cenila ten svůj běloskvoucí chrup, a měla ďolíčky ve tvářích, no... hezkej pohled na ní byl. Chvíli jsem ji pozoroval a když její smích utichl, zeptal jsem se: "A co tu vůbec děláš?" a ona se začala zase smát. Proboha, to snad není možný, umí vůbec něco jinýho?!
,,No.. tak jsem si říkala, že bych se ti mohla omluvit, jak jsem na tebe byla v tom telefonu tak hnusná...ehm... očividně jsem s-se t-ti z-zal-líbila" roztomile koktala "a tys mi proto zavolal a já pak byla tak hnusná..." vypadala, že se cítí fakt provinile. A já se taky cítil provinile, tak jsem se jí taky omluvil, zato jak jsem na ni teď křičel a pak.. jo, pak jsme se začali smát. Nabídl jsem jí, že bysme mohli vyrazit na takovej "omluvnej" pohár do cukrárny (radši do jiné, než ona pracuje) a ona souhlasila. Byla tak milá!
No řek sme si, že bysme mohli vyrazit, ale jí se něco nezdálo na mejch řůžovejch zvonech z éry hippies. Sou to mý nejoblíbenější, těžko se opuštěja navíc v nich vypadám úplně sladce. Ale na druhou stranu sem s ní chtěl nakam razit. S těžkym srdcem sem se vrátil do pokoje, řekm barbínce, že se omlouvaám,ale ten duet si hodíme někdy jindy, políbil kena a se slzama v očích si vysvlekl ty kalhoty. Musel sem si vzít ty strašné džíny. Proboha tak nudně modré, ale ona mi za to stojí. Stojí? co to kecám? Ne dobré ještě nestojí. Přece nejsem na holky :-[ No vyšli sme. Je fakt milá a dobře se mi s ní povídalo. Zašli sme do cukrárny na jiný konec města. Tam sem měl jistotu, že nebudou hrát Iron Maiden, protože se tam občas uklidím poslechnout si Britney. Hraje tam celý den. A je to tam vymalové na mou nej barvu. Nevím, jestli sem ti to už deníčku říkal, ale je to růžová. Taxme tam tak seděli a kecali a já sem ji najednou začal v duchu svlíkat. To sem ale blbeček! Musela to poznat, protože začala pohazovat vlasama a usmívat a ... a mrkat a tak. Bobča, bobča, bobča... říkal sem si a snažil se na svou jedinou lásku myslet. Bobča, bobča... A pak najednou přišla obsluha.
,,Copak to bude?" zeptal se číšník v sexy růžové uniformě. Bobča, bobča...
,,Bobča!" sem to ale idiot. Deníčku, kopni mě. Ale díky tomu, že sem taky strašně chytrej sem zachoval klidnej výraz a řekl, že je to druh kafe. Myslím, že mi to moc nevěřil. Zamračil se na mě a odešel. Proč mě nemá rád? Následek toho trapasu na mě dolehl až pak, uvědomil sem si, že takový kafe asi fakt nebude a úplně sem zrudl.
,,Ty seš tak sladkej, když se červenáš" řekla a nějak se přisunula blíž. Bobča... Vykouzlil sem dost divněj úcul.Bobča... Proč mi na něj nějak nejde myslet? Bob...ča... To už fakt nejde. Bo... Proboha! Ona mě líbá! Líbá mě HOLKA!!! B... Zazvonil takový ten zvoneček nad dveřmami. B... Sakra! BOBČA!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama