Milý deníčku,deníku,debile,ty vole,.... A komentáře.Díky:)

Deník úchylného chlapce 10

28. srpna 2007 v 17:36 |  Deník úchylného chlapce
Když sme přišli do našeho už bývalého domu...kluci na nás hned spustili..."No kde ste paka?? to na vás máme s tím jídlem čekat věčně??"....rozhlídnul sem se po talířích a bylo mi jasný...že stejně nečekali....
"No...my sme vám přišli něco oznámit!"...začal zlehka Frankie..." "A copak to je?? Snad ste nezjistili že jste heťáci?? :-D...Ray se tomu rádoby vtipu začal strašně smát..." Ne...je to o malinko horší.."...."No tak snad už jenom nekrofilní heťák...nic horšího mě snad nenapadá!"..smál se Ray...
"Ne, my se stěhujeme...teda vlastně už sme až na pár drobností přestěhovaný...!"...cítil sem, jak mě všichni propalujou pohledem....
Reakce nebyla taková jakou sme s Frankiem očekávali....Myslel sem si, že Mike bude nadšenej, že po mě dostane pokoj...ale ten jenom zblednul pak zrudnul a mlčel....
"Já myslel, že ti to udělá radost...dostaneš po mě pokoj...vždycky se ti tam přece tak líbilo..."nechápal sem je...
"Jo líbilo...ale jenom dokud si tam byl ty...si myslíš, že sem se každej den škrábal tolik schodů abych koukal na východ slunce, nebo proto, že mi nefungovala televize??"....viděl sem, jak se mu oči zalily slzamai...." Ne prosím tě nebreč...."
ostatní to teda taky vzalo...bylo ticho..."No tak si snad radši půjdeme zabalit..." proťal to ticho Frank....a tak sme šli...
Když sme se vrátili všichni už byli v pohodě...
"No tak dneska přijďte....uspořádáme nějakou párty"....nevim, jestli to byl dobrej nápad...Mike nevypadl pořád dost nadšeně...ale co se dá dělat...rozloučili sme se...ještě sem se vrátil k Mikyemu a vlepil mu pořádnou pusu...trochu se mu rozzářily oči a já mu pošeptal....je tam dost velká postel, aby sme se tam tři vyspali....hodil na mě chápavý pohled....a hned sem pochopil, že toho bude při nejbližší příležitosti chtít využít...a kupodivu mi to naprosto nebylo proti mysli...dokonce sem se na tu chvíli moc těšil....
Teda deníčku...to byla zase jednou kalba....všude bordel, kluci se váleli kde se dalo....bylo už něco kolem 4 ráno....docela brzo..ale všichni byli sťatý...teda SKORO všichni....
když sem to v domě dal tak trochu dopořádku, šel sem se naložit do vany....jenže nezůstal sem tam sám....přišli Frank a chvíli po něm i Mike....všichni sme mlčky seděli ve vaně a nechali sem masírovat bublající vodou....najednou sem ucítil něčí ruku na svým druhým já....otevřel sem oči...ale nedalo se zjistit kterej z těch dvou to je....ale zhruba po minutě už mi to bylo stejně jedno...bylo to krásný, příjemný a já sem pod tím dotykem jenom slastně přivíral oči a vrněl....nakonec se to tak nějak zvrhlo a rozdali sme si to všichni....záhadně sme se pak přesunuli do postele a pokračovali sme dál v naší "noční" jízdě....bylo to skvělý....nikdo z nás netušil, že ve třech je to o tolik lepší a víc vzrušující....nakonec sme si navzájem usnuli v náručí....
Deníčku byl sem dokonale šťastný....měl sem z každé strany jednoho...oba je miluju....oba sou dokonalý....a bez nich by pro mě tenhle svět nic neznamenal...samozřejmě...tebe taky miluju...ale to už je zase něco jinýho..víš???

Ráno jsem se vzbudil první...Bylo to hezké probuzení,jen mě všechno bolelo(Asi bych si měl dát aspoň pár dní půst,jinak mě to zabije...ačkoli,co myslíš,deníčku...nebyla by to celkem hezké smrt,takhle při orgasmu...? Jejda...zapomněl jsem,že to ty si nedokážeš představit...No,ale stejně...)a chtělo se mi na záchod.
Vstal jsem co nejopatrněji,abych je nevzbudil a šel jsem hledat wc,protože už jsem od včerejška pochopitelně nevěděl,kde je.
Hledal jsem ho asi půl hodiny,a když to nemělo žádnej výsledek,vypustil jsem přebytečnou tekutinu do květináče s palmou...(S palmou...?!Kde se u nás vzala palma?!Zaručeně ji prodávali i s domem,protože takovejhle příšernej stromek y nikdo nechtěl...) Jaký bylo moje překvapení,když jsem zjistil,že tajemný,nevyzpytatelný,bílý dveře vedle palmy po otevření obsahujou kompletně zařízenej záchod i s růžovým koberečkem...
Jak jsem tam stál a trochu zmámeně jsem hleděl na toaletu,najednou mě přepad divnej pocit,že na mě někdo kouká.
Prudce jsem se otočil a řízl jsem se o list tý děsný palmy do ruky tak,že pramen krve div neochvíst zeď.Ta potvora bude muset z domu! Vždyť je to vražednej nástroj!!!Samozřejmě jsem se taky děsně lek a zaječel jsem,až mi málem praskly bubínky.
Osoba,která to všechno způsobila,tam jen stála a koukala na mě naprosto nechápajícím pohledem...Další překvápko bylo,že to byl nějak úplně cizí chlap,kterýho jsem...ee...snad...v životě neviděl.
Zaječel jsem ještě jednou a dal se na ústup,ale na schodech jsem ještě zakop a bacil se o zábradlí,že mi začala valit krev z nosu.
Musel jsem asi vypadat docela hrůzostrašně,když jsem zalitej krví vrazil do ložnice a začal řvát,že dole někdo jo,protože ti dva tam přerušili jakékoli činnosti...(Ehm,deníčku,já taky nevím,co to dělali...a beze mě!!...ale určitě už nespali) a ptali se mě ještě jednou,cože se stalo.
Začal jsem ještě hysteričtěji řvát,že dole někdo je.
Divim se,že na mě nezavolali příslušné zřízence cvokhauzu.
Místo toho mě opatrnhě vzali každej z jedný strany...teda hned potom,co se trochu oblíkli...a takhle mě odvedli dolů...Já se sice vzpouzel,ale zkus odporovat přesile,deníčku...( :-( )
A ten člověk tam pořád stál...
Až z dalšího rozhovoru s ním vyplynulo,že jsem ho tam včera sám v dobrém,povzneseném stavu,a on že se chtěl jen rozloučit,protože dneska musí letět do Bosny...
"Tak vidíš,Gee...Nesmíš ve všech hned vidět úchylné vrahy..." pravil dobrácky Mikey a polácal mě po hlavě.Kdybych byl v "normálním" stavu,asi bych mu okousl ruku,ale teď
Začala se mi motat hlava...určitě sem ztratil nejmíň 20 litrů krve....skácel sem se k zemi....když sem se probudil byl sem obzázaná a připadal si jako mumie....ležel sem s tý krásný posteli....a díval se jak si vzuch hraje s těma dlouhejma záclonama....úplná romantika jako v těch americkej dojácích....hledam Franka...protože sem slyšel hlasy...dva známý hlasy jak se čemusi smějou deníčku.....
podíval sem se znova směrem k tý zácloně co vedla na balkon.....teď pořádně zafoukal vítr a já myslel, že mě omejou....Frank...moje stále nadržený druhý já se tam olíbával s Mikeym....noje fakt, že to bylo fakt hustý na to koukat....a začal sem mít pocit, že bych potřeboval zase přimáčknout v spráči....ale oni si mě nevšímali....z magneťáku hrála Nina Simone Little Girl Blue....prostě romantika k zbláznení....jak sem tak byl opřenej na loktech podlomily se mi a chtělo se mi zase spát....když sem se podruhý probudil, bylo už docela šero...Frankie a Mikeym seděli každej na jedný straně postele a evidentně čekali až se proberu....Frankie mě pak vzal za ruku....pohladil mě a říkal: "Už sem se začal bát, že se nám neprobereš....hele...vzhledem k tomu, co sme včera mi tři společně zažili...nemyslíš, že by bylo pěkný kdyby tady s náma Mikey zůstal??" .... hodil ten svůj sladkej úsměv...přejel sem ho očima jestli to myslí vážně a pak se podíval na ty vždycky melancholicky smutný krásný Mikieyho oči....nemohl sem jim odporovat....a rád sem souhlasil.....být takhle ve třech je přece jenom....nádherný....souhlasil sem...samozřejmě....ono...odporovat stejně nemělo cenu....jak sem zjistil....Mike už tu měl i svoje věci.....
"ty jo...kluci....Bob s Rayem na nás budou slušně naprdlí...!"..."No to každopádně" dodal Frank...ale evidentně jenom proto aby reagoval....ta nadržená fretka měla teď oči jenom pro to neviňátko Mikeyho....myslel sem že prasknu deníčku....úplně mě odstavil na druhou kolej....njn....holt....divoký sex si žádá své oběti...tak sem to musel bejt já....ale stojí to za to! ;-)
Ačkoli vono by to stálo za to,i kdyby to tak nebylo...
Po nějaké době jsem si ale začal připadat nějak opuštěně...A tak,když ti dva v noci usnuli,potichu jsem vstal,odmotal jsem ze sebe nepotřebné čtyři metry obvazu,trochu jsem se oblíkl a vydal jsem se na čerstvej vzduch.
Proč já debil to vlastně pořád dělám,když to nikdy nepomůže...?
Procházel jsem se liduprázdnými,nepřívětivými nočními ulicemi a temnota okolí se mi vkrádala i do mysli.Cítil jsem se zbytečný...Prázdný...Sám...Kde jsou všichni ti,co jsem miloval či miluji...?Proč jen všechno pomíjí...?
Kolik se toho změnilo...Za...za jak dlouho vlastně...? Proč už ani čas neplyne jako dřív...?
Ponořen do těchto pochmurných úvah jsem se kochal výhledy,co by bylo,kdyby se prostě za pár dní usilovného hledání našla má mrtvola...Komu bych asi chyběl nejvíc...?A chyběl bych vůbec někomu...? Vždyť přece vůbec nikdo není nenahraditelný...Ne v běhu světa...Země by se nepřestala točit,moře by nevyschlo a Slunce nespadlo z oblohy. Jen noční hvězdy by snad ronily nad ránem slzy rosy nad dalším příliš krátkým životem...(Já se rozepsal...No né... :-) )
Usadil jsem se na lavičku v jednom parku.Chtěl jsem čekat,až bude ráno a pak,až bude poledne,protože jsem jim chtěl nahnat strach a poznat,zda jim o mě vůbec ještě jde.
Z mého skoro-transu mě vyrušilo až když si ke mně přisedla jakási hřmotná postava,jejíž tetování zářilo i do noci.
Dostal jsem děsný strach,ale nemohl jsem nic dělat...Teď už ne...Už bylo příliš pozdě a kdybych se dal na útěk,akorát si ještě někdě rozbiju hlavu.
Člověk vedle mě se zeptal,zda nemám oheň. Tak jsem mu rychle vysvětloval,že nekouřím...u toho jsem si však už představoval sebe bez kalhot,přehnutého přes lavičku,s jeho hnusným *** v zadku,jak pošlebovačně pronáší "No když nekouříš..."
Díky týdle představě jsem se roztřásl po celým těle a polil mě studenej pot...Už už jsem chtěl padnout na kolena a prosit ho,aby to nedělal,když tu on řekl něco,co mě z tý lavičky na kolena málem srazilo místo toho.
"Poslyšte,nejste vy náhodou ten z tý skupiny...No...Víte,něco s nějakou romancí nebo tak...?"
Vtřeštil jsem na něj oči a jen přikývl,ani jsem nebylo s to sdělit mu přesný název...Moje fantazie už viděla titulky o únosu v novinách a požadavky deseti mega výkupného...
"Víte,mám dceru a ta vás má hrozně ráda...Nemohl byste mi pro ni dát autogram...?"
"E,co?" tohle zvrhlíci z mých představ nedělali...a nedělali to snad ani ti normální...ačkoli..nezabil toho...no,honem...Lennona...taky
fanoušek,co chtěl podpis...?Byl jsem těžce zmatený.Ale to už mi ten člověk podával kus papíru a propisku.
Měl jsem dojem,že se ho budu muset zeptat,jak se jmenuju.Nakonec jsem tam kupodivu sesmolil něco,co vzdáleně připomínalo můj podpis a on...(K mému úžasu) odešel,spokojeně si pohvyzdujíc nějakou písničku,jejíž slova jsem neznal ani já...ale melodie mi byla nějak povědomá...
Jedno ti ale povim,déňo...Že jsem to přežil statečně a zachoval si tvář?!
Po tomto vyhraném boji,kdy mi téměř šlo o život,jsem se na tu lavičku natáhl,dal jsem si ruce pod hlavu a zadíval jsem se na hvězdy...Jak ty jsou daleko...Až jsem z toho usnul...
Měl jsem hrozné sny...Neustále mě znásilňovali potetovaní trestanci a volaly mi jejich dcery,že se mnou chcou mít dítě,eventuelně ho se mnou měly bez mého přičinění,což bylo ještě horší,takže jsem se asi v poledne vzbudil tím,že jsem spadl z lavičky.
Nikdy nezapomenu na pohled toho dědy,co venčil psa kousek dál...Jó,jsem potrhlej,a co?!
Vstal jsem,oprášil ze sebe,co se orpášit dalo,co ne,to jsem tam nechal,a vydal jsem se domů...
A když sem přišel domů....bylo vše tak jak sem předpokládal....všichni byli naprášky....někoho hledali...nebo sem se spletl deníčku?? že by spíš něco hledali??
"No konečně jsi tady" vykřikl zoufale Frankie....ano...opravdu sem si myslel, že všichni přítomní postárdali mě....ale opak byl pravdou....
"Prosím tě....neviděl jsi Mikeyho ladičku??"....."C-cože?? vy ste nehledali mě....a-ale p-pitomou ladičku??" zase mě chytil ten můj koktavej záchvat....."No a co jsi myslel?? " ptal se nechápavě Frank...."No já myslel, že...když sem tak dlouho nebyl doma, že....ale nic...vlastně sem nemyslel nic...no ta jeho ladička byla přece na tom křídle v hale ne??".....řekl sem to tak tiše že mě bylo sotva slyšet....šel sem nahoru do patra....chtěl sem za sebou zavřít dvěře koupelny a podřezat se...ale nestihl sem to....přišel Mike a objal mě...." Ty voe děkuju....zachránil si mě..já už myslel, že jí nikdy nenajdu...ty víš co pro mě znamená...fakt díky"...tak to už sem nevydržel...."Vole sem vole tam a stádo nikde!"...obořil sem se na Mikeyho...ten evidentně nechápal co se mu snažím říct....potom se mu zaleskly oči....pochopil...
Vzal mě do náručí a šeptal mi do ucha...." Bože Gee....ty jsi utekl protože jsi si myslel, že já a Frank sme na tebe úplně zapomněli?? ty jsi můj blázínek"....ví že nesnáším když mi tka říká..."To by sme nikdy nemohli....jenom sme pro tebe chystali překvápko....no když máš zejtra ty narozky víš??....ale kdyby něco..tak sem ti ani v nejmenším nenaznačil ju?? ty Gee....kde si se to válel....jsi celej špinavej....pomohl mi se svlíknout a umýt se....stáli sme pod sprchou a nechali na sebe padat kapky horký vody...drželi sme se jen tak v objetí...bylo to krásný...odpustil sem jim to, že mě i třebas kvůli nějakýmu překvápku přehlíželi.....já je prostě miluju deníčku...jim se nedá nic zazlívat....no vypadalo to, že to bude jeden z těch dokonalejch okamžiků...jenže najednou kdosi rozrazil dveře sprcháče a pustil ledovou....ledová sprcha prej v některejch situacích pomáhá...ale já myslel, že mě to zabije...."Co to tady vy dva provozujete?? :-D...Frankie se smál, když viděl jak nám drkotají zuby zimou..." Tak to abych vás snad oba zahřál ne??"....Gee...volá ti mamča....prej chce přijet na návštěvu...!"..tak déňo to bylo snad horší než ledová sprcha....mamča...to zase bude jednou akce....všichni se budeme muset chovat normálně...podle konvencí....ale co....to je ještě daleko..."Tak jí prosím řekni, že teď nemůžu...že jí pak zavolám..."
Frank si mě změřil pohledem od pasu zhruba do půli stehen a sebejistě prohlásil...."No tak teď opravdu nemůžeš..."..švihnul po mě tím úchylácký pohledem a zase zmizel....Mike se na mě taky podíval a začal se uculovat...no mě to moc směšný nepřišlo..ale co se dá dělat??...Odpoledne sme se šli všichni projít....vzal sem si krásný nový botky....pořád sem se na ně musel zálibně koukat....když najednou...jak sem tak čučel na ty boty místo na cestu sem to vyšlápnul.....ne...nebylo to psí...ehm...hovínko jemně řečeno...to byla pořádná srajda...když sem se zoufale podíval kolem...zjistil sem, že sme se ocitli někde na kraji nějaký asi dost divoký akce...věděl sem, že moje boty jsou nenávratně pryč...snažil sem se očistit aspoň to nejhorší....vrátili sme se domů a já šel nahoru...najednou strašnej řev z kuchyně....tak tam letím a tam si Mike drží palec na noze.....skákal jako žába..." Prosím tě co se ti stalo?? a co tady tak poskakuješ??"....Mike se na mě jenom prosebně opdíval..tak sem ho chytil a odvedl k barovým židličkám....měl úplně prokrvavěnou ponožku....sundal sem mu jí...a tam se mu houpala na malinkým kousku kůže špička palce....v tu chvíli mi došlo, proč sem nikdy nestudoval medicínu, i když si to doma tak přáli....nesnesl sem pohled na krev....chytil sem se stolu a zavolal Franka....za chvíli se objevil a smál se...."No vy ste mi teda povedený dvojčata" :-D došel pro obvazy a sodovku...Mikeyho ošetřil a mě dal napít....odvezl Mike do nemocnice....a když se vrátili začali sme vyzvídat jak se mu to přihodilo....
"Teda..ale nebude te se mi smát, že ne??...ptal se...to nám bylo hned jasný, že to bude pořádná pakárna...."No....já sem....no .... nemoh sem najít manikůru...a nutně sem si potřeboval zastřihnout nehty na nohou...tak sem si vzal ten nůž...že to snad zvládnu i s tím...no prostě....".....oba sme na něj nevěřícně zírali....zaručeně kecá...takhle blbej snad není...nebo jo?? no popravdě deníčku....moh by to mít po přibuzným z matčiny strany....byl to bratrenec sestřenice matčiny pratety z 5týho kolene....to bude určitě ono....a nebo nám jednoduše lže...ale to by snad neudělal ne?? 8-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Elizabeth Way Elizabeth Way | Web | 28. února 2008 v 18:06 | Reagovat

Ježiši:D Jak Gee elegantně zničil svoje nový boty, to mě naprosto dostaloXDXDXD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama