Milý deníčku,deníku,debile,ty vole,.... A komentáře.Díky:)

Deník úchylného chlapce 8

1. srpna 2007 v 13:36 |  Deník úchylného chlapce
Však já vím jaké usmiřování na tebe platí....řekl jsem si v duchu...Pomalu sem se k Frankovi přisunul a začal mu jemně okousávat ucho...pak sem ho líbal na krku...jenže ono nic....pořád tam jenom seděl...jako by se nechumelilo...tak to sem nechápal...tohle přece vždycky zabralo...
"Frankie?? Co se děje? ty se na mě pořád zlobíš??? omlouvám se...já přece jenom nechtěl, aby mi to Ray pak ještě za měsíc předhazoval....!". ticho..nic....zase žádná reakce...obešel sem Franka z druhé strany a zjistil, že spí....nebo to jenom hrál?? nevím...jemně jsem ho položil na postel a přikryl dekou...asi je to tak lepší...až se vyspí, tak to bude třeba zase v pohodě a bude se s ním dát mluvit....
Spal strašně dlouho...docela sem si myslel, že se v tý sprše spíš praštil on než já...když tak tvrdě usnul....Když se probral docela...dlouho se mi díval do oči....nic neříkal....a pak najednou....
Zničeho nic vyhrkl...."Zítra půjdeme nakupovat..co ty na to??"...ptáš se co já na to deníčku?? při vzpomínce na poslední nakupovací trapas v Obi sem neměl ani nejmenší chuť si vyrazit po nákupec...jenže...můžu mu to odmítnou když sem ho dneska už tak zklamal?? správně....nemůžu...a on to moc dobře ví...." NO jasný...to je přece skvělej nápad!!" políbil mě....možná by se mi to za jiné situace i líbilo....ale nemohl sem si vysvětli, proč mě to v tom okamžiku nenaplnilo štěstím a očekáváním něčeho krásného...bylo to asi tím, že jsem musela neustále přemýšlet nad tím, jak se zítra z toho nakupování vymluvit...
Když sem se ráno vzbudil, ještě sem se chvíli vyvaloval v posteli...přemýšlel sem, co má asi tak Frankie při tom nakupování zalubem...teda deníčku...nebudeš mi to věřit...ale na nic sem neřišel...zachvíli sem slyšel z kuchyně smích...a potom už jenom jak na zam padají hrníčky...lekl jsem se..."Co když se něco stalo Frankiemu??"...řekl sem si v duchu...a celý zoufalý letěl po schodech dolů...V kuchyni na podlaze sme měli hotovou kávovou lázeň...Frank za tu chvíli co sem ho mohl pozorovat, vystřídal snad všechny barvy.." Miláčku, copak se děje??" měl sem o něj opravdu strach deníčku...moc velký...na podlaze ležely rozmáčené noviny...tiše na ně ukázal...
Sebral sem je...a to co sem viděl...mě vážně dostalo do kolen....velký titulek...Homosexuálové ztrácejí zábrany??...Sjel sem očima níž....i přesto, že papír už byl pořádně rozmáčený a bylo toho na něm vidět jenom málo....ta fotka mluvila za vše....
Byl jsem na ní totiž já s Frankem...v tom nešťastným sprcháči v OBI...Moc hezká studená sprcha,takhle po ránu,deníčku,to ti povím...lepší,naž koupelna a zaručeně probere...Vrhl jsem na Frankieho zřejmě tak zděšený pohled,že se i přes svůj šokovaný stav musel aspoň náznakem pousmát.Nechápu,proč. Mně na tom teda nepřišlo směšný ale vůbec nic?!! "Co...co to má znamenat...?"Trochu bez dechu jsem se ho zeptal...Já vím,asi dost blbá otázka,ale nějak jsem nebyl moc schopný uvažovat...Nečekal jsem odpověď,tak mě nepřekvapilo,že neodpověděl...Sehnul jsem se k rozmáčeným novinám na zemi,abych se pokusil přelouskat mírně kávové informace,o "homosexuálech,kteří ztrácejí zábrany". Ale nějak moc jsem ani nevnímal,co to vlastně čtu...bylo to něco o tom,že v dnešní době je snad už samozřejmostí,že na každém kroku je sex a že "naši homosexuální spoluobčané za námi v ničem nezaostávasjí..."Pak už bylo každý druhý slovo rozpitý kafem,tak jsem to vzdal.Mezitím se Frank zřejmě už vyrovnal s počátečnim šokem,a teď mi dýchal poměrně zblízka zezadu na krk.
"Tak z tohohle už se nevykroutíš..."Pronesl maličko škodolibě...jakoby na té fotce vůbec nebyl se mnou...
"Co to meleš?! Teď přece nemůžeme vylíst na ulici!"vyjel jsem na něj a otočil jsem se k němu čelem. Zatvářil se uraženě.
"Když se ti to nelíbí..."udělal pohyb,jakoby se chystal odejít z místnosti. Najednou jsem dostal děsnej strach,že už by se taky nemusel vrátit...
"Počkej..."Chytl jsem ho za loket,"Já jen,že...co tomu všichni řeknou...? A lidi na ulici...Víš,co jich čte tyhle noviny...? Co si o nás pomyslí...?"
Přeměřil si mě mírně přimhouřenýma očima a podezřele se usmál."Myslíš,že by to mohlo být horší,než skutečnost...?"
No deníčku,já vůbec nevěděl,co mu na takovej argument říct...No dobře,pokud jde o něj,asi to horší,než skutečnost nebude,ale co já? Jenže...jak uznáš,deníčku,to se přece neříká...ani "homosexuálům bez zábran"...Tak jsem pro jistotu jen neurčitě pokrčil rameny...Pak mě napadlo...:"Neublížil sis tím horkým kafem...?"
K mému úžasu se jen uculil"Ani ne,ale nečekal jsem,že zaujmeme přední stránky zrovna takhle..."Ten prevít...Ani naštvat jsem se za to na něj nemohl...Deníčku,kdybys ho viděl...Hmmmm...Ale to je marný,já vím...nicméně jedna otázka stále zůstala nezodpovězena..."Co až to uvidí ostatní...?"
Varianta,že bychom se je pokusili izolovat od všech výtisků těchto novin se zdála naprosto neproveditelná.
"Coby? Aspoň se konečně dozví celou pravdu..."Zapředl Frankie,přiblížil se ke mně a začal mi jemně masírovat rameno...bylo to příjemné...a čím dál níž to bylo stále příjemnější a příjemnější...
Jak mě tak masíroval..ozvalo se za náma lehké zakašlání....jako na povel sme se oba otočili....za náma stál Ray....a bože můj deníčku...i s nepoškozenýma novinama....myslel sem...že mě asi vomejou....i když to po koupeli v louži kafe nebylo zapotřebí...."Mohl bych taky dostat trochu kafe??" hodil zase ten svůj nesnesitelnej úsměv... i když je fakt, že vždycky je na tom jeho úsměvu něco strašně rajcovního....
"Ehmm jo to kafe...no tak já snad uvařím nový ne?? Jo Frankie.....moh by si to uklidit...??"
oba sme se déňo snažili dělat, že ty noviny nevidíme...za to on se s nima pohodlně rozvalil do židle...a i přesto že už je četl nejmíň 10x...znova se s chutí začetl.....hrobové ticho trvalo tak 5 vteřin....pak se Ray začal řehtat jako kobyla...pak začal chrochtat...a nakonec už to znělo jako sípání někoho, kdo je v posledním tažení....bohužel déňo..on to přežil....
"Teda...já myslel, že na ostro už chodíš tejden...ale jak tak koukám...tak si měl v Obi stejný spodky s jakejma ti tadyhle Frankie včera mával před nosem!!!".."No....ehmm.....vlastně....no přece si nemyslíš, že chodím nakupovat naostro....víš...sem se trochu zhubnul a nemám žádnej pásek ke kalhotám...tak kdyby mi náhodou spadli...což je i tenhle případ...víš...tak abych tam nebyl...jako to no....!" myslel sem si déňo....bůh ví jak dobře sem to nezahrál...jenže Ray si mě změřil dosti zkoumavým pohledem...a pak se rozesmál nanovo..."Hihihih...teda promiň...hihihi hahah hehehe"...smál se jako pominutej....mezi smíchem se snažil něco vykoktat..."ty že jsi zhubnul??"...pravda...když sem se na sebe podíval ...tak opak byl pravdou....njn....já prostě neumím lhát...
Ano deníčku....rozplakal jsem se....nemohl sem to unést...a stalo se něco co bych nečekal...Frankie...fretka moje nadržená....zlato moje prdelatý...on mě v tom nenechal....já ho prostě miluju...teda miloval sem ho....do doby...než plknul to co plknul "Hele Rayi...copak ty nevíš, že Gee má to....no....zaražený prdíky???" mile se na mě usmál..asi si myslel jak tu situaci nezachránil...myslel sem že se propadnu...Ray už se ani nemohl smát...sbalil si noviny a řekl..."No tak já si snad to kafe dám až příště!"...když odcházel podíval se na mě...a strašně poťouchle se culil..nevěděl sem...jestli je horší ta zpráva v novinách...nebo to co si teď vymyslel Frankie...
podíval sem se na něj těma svejma uslzenejma očima...ale jemu ty jeho pláli šibalskýma plamínkama.."Hele Gee...tak mě napadá...když už máš zaražený prdíky..co to trochu prošťouchnou?
Deníčku...vážně nemůžu pochopit jak teď může myslet na něco takovýho....jemně se pro mě sehnul....vzal mě úplně promáčeného od kafe do svých silných paží...pomalu sme se v objetí a žhavých polibcích dostali do koupelny.....začal ze mě sundavat mokré oblečení....tak sem nezůstal pozadu...když se zacvakly dveře sprchového koutu...pustil na nás přijemně horkou vodu....a začal si hrát s mým tělem....

Hm...deníčku...co si budem vykládat...Frankie...je prostě Frankie...Všude kolem horká voda,a mně v žilách pomalu začínala vřít krev a kolovat čím dál rychleji...Cítil jsem ho po celém těle...Když si vezmu,že ještě ¨před chviličkou jsem mu chtěl vynadat¨,za to,co plácnul...ale teď veškeré mé úmysly tály v jeho zdaleka ne nepříjemné pozornosti...Deníčku, jen si nemysli,že bych měl tak moc slabou vůli,ale...ale. Proti tomuhle jsem byl naprosto bezmocný...Frank na mě nasadil ten nejtěžší kalibr a dokonale mě tím odzbrojil...A taky si toho byl moc dobře vědom,ať si klidně řílá,že ne...Hajzlík malej,podlej...a taky milovanej...co já proti tomu zmůžu,déňo...Taky bys neobstál,věř mi...
Frankie mě,jak už bejvá jeho zvykem,přirazil ke zdi sprcháče...a tentokrát mi ani nešvihl hlavou o kohoutek,za což jsem mu byl nesmírně vděčný,protože jsem si dneska praštěný připadal i bez toho.
Zkoumavě se na mě zadíval a pravil:"Ještě,že jsem to kafe neosladil..."
V první chvíli jsem ve svém stavu vůbec nepochopil,o čem to mluví...pak mi to,asi pomalej,než bych chtěl,začalo docházet...Achjo,a to už se mi v jeho náruči podařilo skoro zapomenout na dnešní noviny...Ale když už o tom jednou začal...
"A ty sis všiml,že by nás tam někdo fotil...?"Zeptal jsem se mírně nepřirozeně se chvějícím hlasem...
Zářivě se na mě usmál."Ale jistěže ne,měl jsem přece oči jen pro tebe..."zlehka mě poplácal po tváři,takže jsem se cítil jako naprostý idiot. Ale asi nějaká Boží prozřetelnost,nebo podobný žvást,Frankieho zachránil před mým rozhořčením. Klikou tentokrát kupodivu dokonce zamčené(a že je se čemu divit,tohle se obvykle nestává)koupelny totiž někdo zalomcoval.
Poplašeně jsem sebou trhl a praštil se loktem o kachličky.
"Gee...jsi tam?!"Mikey.
V první chvíli mě napadlo,že bych odpověděl ne,ale tak blbej,aby na to skočil,zase nebyl...A můj drahý Frank se jen díval v pobaveném očekávání,copak asi odpovím.
Zahučel jsem teda něco nesrozumitelnýho a na konec jsem dodal velmi nenaložené "Co je?" Nechápu ten jeho talent,že nás dokáže vyrušit téměř ve nejlepším...
"Gee...mohl bys mi vysvětlit,proč kuchyň vypadá,jako by se tam pořádalo mistroství světa ve věštění z kávové sedliny...?!"
"Víš...spadl mi hrnek..."nebyl to den,příznivě nakloněnej inteligentním výmluvám...
"A ještě něco...Viděl jsi dnešní noviny...?" Kdyby mě Frank nedržel,asi bych vyběhl ven z koupelny a ať si Mikey nepřeje vědět,co bych mu udělal...Takhle jsem se však mohl jen tiše vztekat.
"Jo,viděl. Tak už zmiz!" zasyčel jsem aspoň a připadal jsem si děsně zoufalej.
..kouknul sem se na frankieho.Ten se na mě furt šibalsky culil jakoby se nechumelilo..deníčku,fakt sem nemohl pocopit jak mohl bejt tak v pohodě..políbil mě a pomalu se začal sesouvat k mýmu Gerymu( :-D)

Bylo to krásný...tak jako vždycky....asi tak po hodině sme oba vylezli z koupelny....samozřejmě ve velkém časovém odstupu....na kafe už sem dneska neměl chuť...natož na ty řeči co měly následovat...
Nakonec sme se přece jenom vydali na nákupy....vzali sme si sluneční brýle a čepice, aby nás nikdo podle obličeje nepoznal....musím uznat...že ty čepice nebyly dobrý nápad deníčku...myslím, že zimní kulich upoutá v červenci víc pozornosti než chlap v tangách...nicméně sme bez úhony došli na místo...
Frankie mě neomylně táhnul do obchodů s oblečením.....popadl několik kousků oblečení...naprosto bez rozmyslu...už to mi bylo divný....a pak popadnul i mě a všechno si odtáhnul do kabibky....zatáhnul závěs.....hodil ten svůj sexy neodolatelný úsměv...a teprve te´d sem si všiml co si sebou vzal.....pánský spodní prádlo...začal si zkoušet první kus....myslel sem že to nevydržím a vrhnu se na něj deníčku...byl v tom namačkanej jako sardinka v plechovce....a ta prdýlka....hmmm...ani ti to nemusím vyprávět....otočil se ke mě a říká ..."Tak co?? sedí mi?? dobrý?? líbí??".....nebyl sem schopný odpovědět...jestli v tom měl zadek jako sardinku...tak nevim jak bych popsal předek....přišel ke mě a utřel stekající pramínek slin....mrknul na mě těma lišáckýma očičkama....To, že před kabinkami byla trochu nervozní fronta, protože sme si jednu drželi pořád pro sebe sme nevnímali....Frankie mi dělal přehlídku spodního prádla a já byl na vrcholu blaha....nokonec....když už v okolí nebylo nikoho vidět..vyplížili sme se z kabinky...Frankie si koupil všechny ty svkělý upnutý kousky...a šli sme směrem domů...jenže najednou si všimnul ještě jednoho ochdodu...."Ne frankie...to nemyslíš, vážně že ne??".....jeho zvrácený úsměv však mluvil za vše...


"Právě naopak..." popadl mě a odtáhl s sebou do zmíněnýho obchodu.
Tohle bylo horší,než sprchovej kout-postele. Velký,malý,široký i úzký... No deníčku,už tak jsem měl trochu nahnáno...To víš, já,Frank a postel,to podle všeho prostě nemůže dopadnout dobře...
"Copak,Gee? Nějak jsi zmlkl..." laškovně nadhodil Frankie,když spatřil můj krapet zaraženej výraz.Měl jsem sto chutí se na místě otočit a utíkat někam hooodně daleko...ale nedokázal jsem to...
Přihopkala k nám malá,roztomilá prodavačka,vzezřením připománající králíčka,a zašveholila,zda-li si prej budem něco přát.Já jsem si především přál být doma,ale to bych nesměl znát Frankieho.
Jenom mu zasvítily očička a zeptal se,zdali bychom si mohli nějakou postel vyzkoušet a ještě to nějak okecával tim,že když si ji máme koupit,musíme vědět,jak se nám na ní leží a blabla.Moc jsem ho neposlouchal.Málem mě totiž vomejvali.On se asi vážně zbláznil...
Prodavačka pod přívalem argumentů ne moc nadšeně souhlasila.Začínal jsem tu ženskou vážně nenávidět a krom toho jsem si nemyslel,že bychom potřebovali novou postel.Ta stávající mi celkem vyhovovala...A Frankie si nikdy nestěžoval...
Náramě by se mi hodilo,kdybych omdlel,ale nepodařilo se mi to.
Mezitím Frank odhodil tašku se svým "nákupem" někde u pultu,prodavačce řekl,že mu to má pohlídat,že s tím půjde do postele až doma a ne v obchodě(v tu chvíli jsem asi zrudl jak rak),popadl mě za ruku a vlekl do středu prodejny.To neni člověk,to je kulovej blesk,protože tohle snad neni možný...
Mrskl se mnou na jednu postel tak rychle,že jsem ani nestačil zareagovat..."Frankie...neblázni..."
S úsměvem,který,i přesto,že mě děsil,způsobil,že mě polilo horko."Naopak.Nebláznim.Já přesně vím,co dělám..."
"A-ale vždyť...my nepotřebujeme novou postel..."pitomoučký argument.
Jeho úsměv se ještě roztáhl."Kdo řek,že ji koupíme,Gee?"
Deníčku,no co bys mu na to řekl?Já už byl od rána natolik odvařenej,že ani nebylo divu,že jsem toho moc neřekl,ale řeknu ti na férovku,že bych toho nebyl moc schopnej říct ani v "normálnim" stavu...
Ale zase se na tý posteli leželo celkem dobře.A dobře se mi tam leželo i když nade mnou sehnutý Frank provlíkl ruku mou nohavicí a nesnesitelně pomalu mi přejížděl po noze stále výš a výš.Asi by to bylo ještě příjemnější,kdyby kolem nás v tu chvíli neprošel jakýsi pár(smíšený pár,asi novomanželé) a necivěli na nás ještě deset minut...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Elizabeth Way Elizabeth Way | Web | 28. února 2008 v 17:10 | Reagovat

Jeee, to je opravdu dost zajímavý:D:D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama